PAŘÍŽ , 15. listopadu 2025: Členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ( OECD ) vynaložily v roce 2024 v průměru 9,3 procenta svého hrubého domácího produktu na zdravotní péči, jak vyplývá z nových údajů ze zprávy OECD Health at a Glance 2025. Toto číslo je nižší než úrovně dosažené během pandemie COVID-19 , ale zůstává vyšší než před rokem 2020, což odráží trvalou poptávku po zdravotní péči ve vyspělých ekonomikách.
Zpráva ukázala, že v 16 zemích OECD představovaly výdaje na zdravotnictví nejméně 10 procent HDP. V celé OECD představovaly veřejné výdaje na zdravotnictví přibližně 15 procent celkových vládních výdajů, což zdůrazňuje jejich významný podíl v národních rozpočtech. Organizace uvedla, že se očekává další růst výdajů na zdravotnictví, jelikož stárnoucí populace, pokrok v medicíně a rostoucí poptávka po vysoce kvalitní péči i nadále utvářejí trendy výdajů v členských státech.
Podle OECD bude zvládání finančních tlaků ve zdravotnictví vyžadovat velkou pozornost věnovanou nákladové efektivitě a preventivním opatřením. Zpráva uvádí, že země čelí výzvám v udržování fiskální rovnováhy a zároveň v zajištění univerzálního přístupu k péči a přizpůsobování se vyvíjejícím se potřebám v oblasti zdraví. Zdůrazňuje, že preventivní intervence, včetně programů včasné detekce a iniciativ v oblasti veřejného zdraví, zůstávají zásadní pro omezení budoucího růstu výdajů.
Veřejné zdravotnictví zůstává hlavním podílem rozpočtů OECD
Průměrná délka života v zemích OECD v roce 2023 činila 81,1 roku. 13 zemí se však dosud nevrátilo na úroveň před pandemií. Data ukazují, že v roce 2023 došlo k více než třem milionům předčasných úmrtí u osob mladších 75 let, kterým se dalo předejít zlepšením prevence a zdravotní péče. Kardiovaskulární onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční, a různé formy rakoviny tvořily téměř polovinu všech úmrtí v členských zemích organizace.
Zpráva rovněž zjistila, že míra obezity v posledním desetiletí nadále roste ve více než čtyřech pětinách zemí OECD . Do roku 2023 bylo v průměru 54 procent dospělých klasifikováno jako osoby s nadváhou nebo obezitou. Škodlivá konzumace alkoholu a užívání tabáku zůstávají významnými zdravotními riziky, přičemž 27 procent dospělých uvádí, že alespoň jednou za měsíc pije nadměrné pití a 15 procent kouří denně. Prevalence vapingu vzrostla, zejména mezi mladší populací. Mezi patnáctiletýma trpělo 20 procent nadváhou nebo obezitou, 15 procent kouřilo a 20 procent vaporizovalo alespoň jednou za měsíc.
V členských zemích OECD roste vaping a obezita u mládeže
Navzdory přetrvávajícím rizikovým faktorům se ukazatele kvality akutní péče za posledních deset let zlepšily. 30denní úmrtnost po infarktu činila v roce 2023 v průměru 6,5 procenta, což je pokles z 8,2 procenta v roce 2013. U ischemické cévní mozkové příhody klesla 30denní úmrtnost z 9,3 procenta v roce 2013 na 7,7 procenta v roce 2023. Tato zlepšení odrážejí pokrok v klinické léčbě, systémech urgentní péče a kapacitách nemocnic pro reakci v členských zemích OECD .
Zpráva OECD poskytla podrobný přehled o tom, jak členské ekonomiky nadále alokují zdroje na uspokojení požadavků systémů zdravotní péče po období pandemie. Zatímco celkový růst výdajů se zmírnil, zdravotnictví zůstává jednou z největších složek veřejných výdajů v rozvinutých ekonomikách. Data podtrhují pokračující pokrok ve výsledcích zdravotní péče , spolu se strukturálními výzvami způsobenými chronickými onemocněními, stárnoucí populací a riziky souvisejícími se životním stylem. – EuroWire News Desk.